Zamyšlení nad rozhodnutím

8. září 2010 v 21:09 |  Smysl života
   Skuste se zamyslet nad tím zda ste udělali v životě nějaké klíčové rozhodnutí at´ už vědomě nebo nevědomě,které zcela změnilo váš život pozitivně nebo negativním způsobem a proč ste se takto rozhodli nebo nerozhodli?!..
    Pro každého z nás je to zkouška kříže eksperimentum krucis,jak ji nazývá Frankl a u nás Patočka(český fylosof)=Mezní zkouška,kdy se nejvíc a zcela vědomě musíme rozhodnout zda podlehneme mocným silám vnějšího nebo vnitřního prostředí,at´ už to byl kdysi vztup do strany ,podepsání smlouvy spolupráce nebo vynucené udání,kdy nám chtěli uloupit i to poslední,co nás dělá nejvíc samotnými-duchovní svobodu a přinést nás do stavu úplného sebezhnusení,protože i v těch nejextrémnějších situacích,kdy nejsme výsledkem jejich působení,ale svého rozhodnutí.
    Franklovi se kromě těchto úvah,při všech poníženích,hladovění,nevyspání,nelidské dřině bití a ohrožení života,pořád vracela jako mantra slavná Dostojevskijho věta:
,,Bojím se jen jednoho,abych nepřestal být hoden velikosti svého utrpení .K tomu se nikdy nesmím snížit.´´
říkal Dostojevskij(ruský prozaik,spisovatel)
,,a to i bez ohledu ne to,kolik toho musím ještě odtrpět´´
doplńoval ho velký pražský básník jazyka německého ???????
Nebot každé utrpení nám dává možnost odčinit i naší vinu ,kterou už jinak odčinit nemůžem a každý z nás se nejednou provinil ,protože k přirozenosti člověka patří i to,aby páchal skutky,které kdyby mohl by později vzal zpátky .Náš úděl je takový,že máme svobodu spáchat i nějakou neodpočinitelnou vinu,ale zároveń ,touhu a stále přítomnou povinnost ji odčinit a kdyby místo přijetí plné odpovědnosti za svoji vinu ji sváděli na okolnosti jako třeba těžké dětství,rozvod rodičů a pod.pak by nám tato vina vzala i poslední zbytek důstojnosti a to,že i navzdory svému největšímu provinění sme a ještě stále zůstáváme člověkem.Každý z nás má tak plné právo cítit se provinilým a tím i zároveńi právo na to aby utrpení,které způsobil a které už nemůže jinak odčinit -odčinil alespoń VIA NEGATIVA vlastním utrpením než předstoupí před nejvyššího soudce .Jednou z nejsilnějších scén z Dostojevskijho zločinu a trestu je vjev,ve kterém Raskojekov prosí Soničku,aby mu přečetla příběh Evangelia o vzkříšení Lazara.Poklaní se ji až k zemi a říká:
,,To jsem se nepoklonil Soničko ,ale v tobě všemu všemu lidskému utrpení ´´
,,a jak svíčka odkapává...´´
napsal Jaroslav Pelikán
,,ozařuje svým skomírajícím světlem vraha a nevěstku ,kteří se tak podivně sešli u četby věčné knihy´´
a  který chápe Dostojevskij jako vtělení Máří Magdaleny a nového Lazara.
Tato nevěstka opětovala nejen své tělo i pověst,ale vzala na sebe i hrůzu věčného zatracení ,aby pomohla rodině svého otce a přitom nikdo z počestným moskvanů nemiloval boha jako ona,protože její láska k bohu,je láska k druhým a obětováním se za ně.Při setkání těchto dvou vyvrženců Raskojekov nakonec pochopí,že se musí vyznat z vraždy staré rychtářky a zlíbat půdu,kterou tak poskvrnil prolitou krví,
,,Až do tedka jsem Soničko byl mrtvím Lazarem,ale díky tobě mě Kristus vzkřísil ´´
Příběh Evangelia je pravdivý.Raskojekov vztane a s pokorou jak svatá Rus,jde na svou golgotu a nevěstka ho následuje pár kroků za ním.Skuste o tom přemýšlet.....
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama